23. 8. Sandra

Zítra: Bartoloměj
Drobečková navigace

Úvod > Informace > Historie

Historie

Strom roku 2008

Historie a současnost obce

Z historie se dovídáme, že první zmínky o obci jsou z poloviny 13. století z r. 1252 za panování Václava I. (1230 až 1253). Obec byla dlouho majetkem olomoucké kapituly, po roce 1850 se stala samostatnou obcí v okrese Olomouc - venkov a později Olomouc. V roce 1976 byla Krčmaň připojena k obci Velký Týnec, který pro ni i dříve představoval místní středisko (farní, školní, četnické i zdravotnický obvod), zatímco nejbližší poštovní úřad a nádraží byly v Grygově. V roce 1990 se Krčmaň opět osamostatnila a v únoru 1999 se začlenila do dobrovolného sdružení obcí Království, které bylo přejmenováno v roce 2001 na Dobrovolný svazek obcí mikroregionu Království.
Nejstarší znak obce je znám z pečeti let 1749 a 1787. Uprostřed pole je ve štítě zobrazen ovocný nebo rozkvetlý strom a po jeho stranách je umístěno po jednom kuželu, přičemž legenda v kruhu mezi dvěma linkami připomíná příslušnost k olomoucké kapitule. Na pozdějším kovovém razítku po roce 1850 byly jen dvě zkřížené palmové ratolesti a nápis Obec Krczman.
V roce 1999 byly Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR uděleny obci Krčmaň znak a prapor. Znak tvoří stříbrný štít se třemi červenými kužely na základně a z každého kužele vyrůstá koniklec v přirozené barvě. Prapor má podobu bílého listu s pěti červenými rovnoramennými trojúhelníky či opět kužely, jejichž vrcholy dosahují do poloviny listu, a ze tří prostředních zase vyrůstají koniklece. Znak a prapor obce navrhl dle historických dokumentů heraldik pan Velebný v roce 1998.

 

znak obce

 

prapor

 

Oprava Kamenného kříže

V minulosti to malé obce neměly vůbec lehké, což platí i o současném období. O to více si ceníme práce našich předků, ale i současných obyvatel Krčmaně.

Projevem skutečné statečnosti krčmaňských občanů byla účast na:

  • stavovském povstání v době třicetileté války 1618- 1620 (1648)
  • mobilizace a účast téměř všech mužů v I. světové válce (1914-1918)
    Útrapy byly velké (71 mužů posláno do války, 17 padlo, 4 zemřeli, 3 nezvěstní a byli prohlášení za mrtvé. Ze zajatých mužů jich 7 vstoupilo do čs. zahraničních legií. Z nich později dosáhl v čs. armádě nejvyšší hodnosti štábního kapitána Ludvík HLAVÁČ, jehož pamětní deska je umístěna na místním hřbitově).
  • mobilizace a II. světová válka postihla všechny muže do 45 let, ale také odvod koní. Z Krčmaně bylo v průběhu let 1939-45 posláno na nucené práce do Německa kolem 30 občanů, někteří z nich se nevrátili např.: Mladík Antonín Konečný, který v Německu zemřel, řídící učitel Josef Chudoba byl v době heydrichiády v červnu 1942 zatčen a za týden v Brně popraven. Dále byli věznění další občané: železniční zaměstnanec ing. Alois Strejček, jeho bratr medik Jan Strejček, cestář Josef Kelnar a Miloslav Škurek, ti se vrátili domů s podlomeným zdravím. Z řad partyzánů byl v Brně popraven 17-letý Jaroslav Rozsypal. Při přerovském povstání 1. května 1945 byl gestapem zatčen a popraven krčmaňský rodák, úředník Josef Novotný. V pražském povstání 5.-8. května 1945 padl v uniformě majora na barikádách další krčmaňský rodák Jan Žižka.

Konec válečných útrap skončilo až 8. května v odpoledních hodinách. kdy přijíždí do obce první příslušníci RA. Nadšení občanů bylo veliké, tak uvádějí "Paměti obce Krčmaň".

Naši předchůdci často vedli nerovný boj s přírodními živly. Velký požár zachvátil obec r. 1721, shořelo 12 domů, další byli v letech 1737, 1770, 1788, V roce 1863 ves zachvátil rozsáhlý požár, který zničil 30 domů a 15 stodol. Nejen požáry , ale i povodně s přívalovými dešti komplikovaly život v obci. Byly v letech např. (1743, 1774, 1832, 1835). Sucho, neúroda, hlad, cholera a jiné těžké nemoci, ale i robota a poddanství, s tím vším se museli krčmaňští předchůdci vyrovnat.

Pracovní dovednost, um a lásku k obci vyjádřili občané v postavení obecních a veřejných budovFiliální kostel sv.Floriána. Např. obecní kaple postavena v roce 1708, která v pozdějších letech několikrát vyhořela (r. 1744, 1863) a nakonec byl postaven filiální kostel Sv. Floriána r. 1865. Roku 1871 postavena budova školy, která byla v roce 1913 přestavěna a rozšířena, další její úpravy byly v 80 letech 20. stol. a v současném období. Orlovna, nynější sokolovna - budova obecní tělovýchovy byla postavena v letech 1910 až 1912. Také i ona prošla různými opravami, ale zvlášť výjimečnou byla rekonstrukce v letech 1982 - 1986, kde bylo odpracováno občany Krčmaně více než 21 000 brigádnických hodin. Budova hasičské zbrojnice a obecního úřadu byla postavena v letech 1956-1958, její rekonstrukce do současných podob proběhla na konci 90 let 20. stol.

Vymoženosti doby přinesly do obce zavedení elektřiny a telefonu v roce 1929, veřejného vodovodu v letech 1996-1999, obec byla plynofikována v letech 2000-2001.

Záliby a zájmové schopnosti občanů vedly k založení různých spolků a organizací, které měly vliv na dění v obci. Např.:

r.1883 založen čtenářský spolek Svatopluk
r.1893 vznikl krčmaňský sbor dobrovolných hasičů
r.1909 založena tělocvičná jednota Orla
r.1920 prvně založen Sokol, jeho krátké obnovení bylo v roce 1948
r.1955 vytvoření Tělovýchovné jednoty Sokol
od počátku 20. stol. dlouholetá tradice myslivosti v obci

Dále to byly dětské a mládežnické organizace (Pionýr-1951, Skaut -1993, SSM -1972), a v neposlední řadě samostatný FK 97- fotbalový klub.
Z písemných i obrazových materiálů je zřejmé, že našimi předky muselo být hodně vykonáno, aby obec vypadala tak, jak ji známe.

Dochovalé zmínky o představitelích obce KRČMAŇ :

Poslední rychtář obce: František ZAPLETAL  do r. 1850
První starosta obce: Jan KOUTNÝ (č.p. 13)  1850 – 1867
Domin DOČKAL 1867 – 1873
Jan DOČKAL 1873 – 1876
Josef KOLÁŘ 1876 - …
Jan KOLÁŘ 1910 – 1913
Jindřich HLAVINKA (č.p. 36) 1913 – 1921
Jan KOLÁŘ 1921 – 1931
Ladislav LOVEČEK 1931 – 1932
Josef HOTÁČ 1932 – 1935
Jan LOVEČEK 1935 – 1939
 M. PALIČKA 1942 - …
Předseda MNV: Josef ŠTĚPÁNEK  1945 – 1948
 František ŠTĚPÁNEK 1948 – 1949
Josef KOUTNÝ 1949 – 1950
 František ŠTĚPÁNEK 1950 – 1952
Josef JAHODA 1954 – 1964
Josef KECLÍK 1964 – 1976
Předseda Obč. výboru: Josef KECLÍK  1976 – 1981
Jan VIČAR 1981 – 1990
Starosta obce: Antonín STREJČEK  1990 – 1995
Mgr. Zdeněk JANČO  1995 – doposud

Poznámka:
V roce 1976, do té doby samostatná obec Krčmaň, se stává součástí střediskové obce Velký Týnec. Od 1.1. 1991 dochází opět k osamostatnění obce.

Tělocvičný odbor "OREL"  1909 - 1948
Počátky tělovýchovy v Krčmani

S rozmachem katolického hnutí vznikl v Krčmani r. 1909 tělocvičný odbor "OREL". Spolek kromě tělesné výchovy měl hájit zájmy katolického náboženství. Podnět k založení dal P. Adolf Škrabal, kaplan z Velkého Týnce. Prvním náčelníkem byl Alois Štěpánek, stolařský mistr, z čísla popisného 68, Josef Dočkal z popisného čísla 5 se stal podnáčelníkem.

Spolek "Orel" spolu s katolickou Omladinou uspořádal Krajinský sjezd v Krčmani 12.června r.1910. Sjezdu se zúčastnily odbory "Orla" z Olomouce, Hejčína, Samotíšek, Bohuňovic, Slatinic, katolické Omladiny z Čechovic, Suchonic, Majetína, Přáslavic, Kožušan, Těšetic, Kralic a Císařova.

Přičiněním P. Adolfa Škrabala byl zakoupen za vesnicí pozemek od Bohumila Zapletala z popisného čísla 8 a Cyrila Hlaváče z čísla popisného 92. Na pozemku byla vystavěna "Orlovna" v letech 1912-1912, zednickým mistrem Františkem Hlaváčem z čísla 67. Stavba stála 12. 000,- korun.

Divadelní představení pro veřejnost provedena členy "Orla":

r. 1927 Cikánčin svatební závoj Zbojník
r. 1928 Dědkové Pytlák Martin
r. 1929 Otec Jedenácté přikázání Osiřelé dítě Černé jezero
r. 1930 Na Zdařilově gruntě Na manželské frontě klid Pojď na mé srdce
r. 1948 Rok 1948 přinesl požadavek sjednocené tělovýchovy, což znamenalo, zrušení a zánik tělocvičného spolku "Orel" v Krčmani.

Poznámka:
Materiály byly převzaty z "Obecní kroniky Krčmaň".

Tělocvičný spolek SOKOL  10.8.1920 - 1931
Založení "Sokola" v Krčmani - citace:

"Když 28. října 1918 zasvitlo našemu národu jasné slunce svobody, poznávalo se, že lví podíl na tomto osvobození má idea sokolská. Proto se ozývaly hlasy v naší osadě po založení tělocvičné Jednoty "Sokol". Za pomoci Tělocvičné jednoty Sokol ve Velkém Týnci a sice přispěním br. starosty týnecké TJ, Alfonse Mačáka, dále bratra profesora Hrdličky, z české Reálky v Olomouci, též Velko-týneckého rodáka, založena odbočka "Sokola" v Krčmani, do níž se přihlásilo 45 členů. Založení se stalo 10. srpna 1920.

Do výboru zvoleni: Starostou František Koutný, řeznický mistr, z čísla popisného 43. František Svozil, z čísla popisného 27 místostarostou, bratr Jan Vysloužil - náčelníkem, bratr Matěj Koutný - vzdělavatelem, bratr Boh. Janáček - jednatelem. Dalšími členy výboru byli bratr Josef Křížek, dozorce kamenolomu, Dominik Ministr z čísla popisného 41, František Loveček, legionář, Antonín Žáček, legionář, sestra Františka Lovečková, Marie Křížková a Víla Šolcová.

2. února 1921 skládal Tělocvičný odbor "Sokola" sokolský slib do rukou bratra starosty Františka Řehuly z čísla popisného 115 po úvodní řeči okresního vzdělavatele bratra Habase, odborného učitele z Přerova. Tím dochází k osamostatnění spolku "Sokola" v Krčmani.

"Sokol v roce 1931 - rozpuštěn."

Pro zamítnutí žádosti Sokola místní školní radou o dovoleni cvičiti ve škole v nově provozované třídě a pro nepochopení občanů Krčmaně a nepřátelské vystupování proti tomuto spolku byl Sokol v Krčmani župou rozpuštěn na nejméně 5 let.

Nastudovaná divadelní představení pro veřejnost:

r. 1927 Žena legionářova
r. 1929 To, již nelze odeslati Změny života

Poznámka:
Materiály převzaty z "Obecní kroniky Krčmaň".

Tělocvičná jednota SOKOL Krčmaň 10.6.1948 - 1955
K znovuobnovení činnosti Sokola dochází na ustavující schůzi Tělocvičné jednoty Sokol ve Velkém Týnci - pobočky Krčmaň, a to 10. června 1948 v Krčmani za přítomnosti 25 členů a 8 dorostenců. Po jednomyslném schválení kandidátky výboru Tělocvičné jednoty Sokol Krčmaň se stal starostou pobočky bratr Leopold Pazdera, řídící učitel, který byl současně členem Sokola v Dubě n/Mor. od roku 1918 a prošel i závodnickou školou. Ustavující schůze doporučila, aby se br. starosta s náčelníkem zúčastňovali výborových schůzí mateřské jednoty ve Velkém Týnci a br. náčelník pak cvičení členstva případně cvičitelského sboru.

V rámci Tělocvičné jednoty bylo schváleno založení odboru stolního tenisu (v září 1948). Hlavní náplní odbočky byla pravidelná a veřejná cvičení, ale i pořádání kulturních a výdělečných akcí, např. Silvestrovský večer (1948), Pomlázková zábava (1949), divadelní hra Zorka (1949) a Sokolský ples (1950).

V lednu 1951 dochází na výroční schůzi Tělocvičné jednoty Sokol Krčmaň ke sloučení členů Sokola a ČSM s hlavním úkolem rozšířit tělesnou výchovu u všech mladých lidí. Zvoleným starostou Tělocvičné jednoty Sokol Krčmaň se stal František Procházka. K pravidelnému cvičení přibývá promítání filmů v sále sokolovny, taneční odpoledne při gramofonu a založení oddílu odbíjené. Stav členské základny se pohyboval mezi 20 až 30 členy. Cvičební hodiny všech složek byly doplňovány účasti nejlepších na závodech v přespolním běhu v Olomouci (r. 1950, 1951, 1952 …) případně na Sokolských dnech. Tak například mezi účastníky těchto závodů byli: Jaroslav Škůrek, Miroslav Koutný, Josef Keclík, Jaroslav Dočkal, Oldřich Škůrek, Václav Konečný, Josef a Jaroslav Hostaša.

Budova Orlovny byla od r. 1948 ve správě místního národního výboru a od 1.1. 1951 ji převzala pod názvem sokolovna Československá obec sokolská. ÚV ČSTV jako právní nástupce Československé obce sokolské převádí tuto nemovitost do vlastnictví Tělovýchovné jednoty Sokol Krčmaň dne 5.12. 1960.

Doložení starostové Tělocvičné jednoty Sokol Krčmaň:

červen 1948 - listopad 1948 br. Leopold PAZDERA, řídící učitel
listopad 1948 - červenec 1950 br. Vojtěch KOČIŘÍK, řídící učitel
leden 1951 - prosinec 1954 br. Jaroslav VYSLOUŽIL
br. František JUREČEK
br. František PROCHÁZKA

Doložení náčelníci Tělocvičné jednoty Sokol Krčmaň:

1948 - 1950 br. Josef Friedrich
1950 - 1953 br. Luboš Stejskal
1953 - 1955 br. Rostislav Friedrich

Poznámka:
Materiály převzaty z Knihy protokolů Tělocvičné jednoty Sokol Krčmaň r. 1948-1955
 

Kalendář akcí